“To už nemá cenu, už jste na laserovou operaci moc stará(ý), nechte si to, co máte. Ono se to “vyrovná”…..
Jsem v oboru skoro 20 let a na tomto tvrzení se za tu dobu nezměnilo skoro nic.
Zrovna před pár měsíci mě požádala kamarádka, jestli bych poradila její dobré známé (obě jsou matky s malými dětmi okolo 40 let….), jestli má jít na laserovou operaci, přesto, že jí to její oční lékař rozmlouvá s tím, že už je na to stará. Což se jí pochopitelně (bez ohledu na občanku) se čtyřmi dětmi, z nichž některé ještě ani nechodí do školy, trochu dotklo.
Jako když by ve čtyřiceti letech měla končit veškerá sranda a člověk by měl na některé věci prostě zapomenout a říct si, že to prostě nestihl…..
ČOČKY SE DAJÍ LOVIT Z OKA ÚPLNĚ KDEKOLIV….
A tak tahle nesmírně akční a i v profesionálním životě velmi úspěšná a respektovaná žena, dopadla tak, že lovila každý den čočky z očí při přechodu nízkých Tater s báglem na zádech.
Když mi tuto situaci popisovala moje kamarádka, nemohla jsem si nevzpomenout na vlastní zkušenost, kdy jsem cestovala na divoko po Kambodži a v jednom chrámovém komplexu uprostřed džungle se mi promítla neuvěřitelná scéna.
Mladá holka seděla na vrcholku jednoho z chrámů, vlhko, horko, opice se proháněly v korunách divokého porostu a ona na příhodný kámen před sebou (kde asi dříve vysedával malý Buddha) vyskládala své čočkové nádobíčko – roztok, pouzdro, zrcátko….a začala operovat.
Trochu jsem měla chuť to vyfotit, nicméně slušnost mi v tom zabránila. (i když asi chápete, že mě to teď trochu mrzí 🙂 ) Možná byla na laser taky moc stará….
KDO UVIDÍ NAVŽDY DOBŘE NA ČTENÍ?
Ale zpět k tomu, proč se traduje, že už je někdo na laser moc starý.
V první řadě je třeba říci, že je primárně směřována na lidi s krátkozrakostí – tzn. na ty, kteří vidí nejčastěji od mládí špatně na dálku a bez brýlí jsou ztraceni.
Krátkozrakosti se říká krátkozrakost pro to, že je to taková „bystrozrakost na krátko“. Což znamená, že když si takový člověk sundá brýle, tak podle toho, jak velkou má vadu, si dává text blíže k očím, než normální člověk.
Je za tím úplně prostá matematika – vzdálenost, na kterou vidí krátkozraký ještě ostře je převrácenou hodnotou počtu jeho dioptrií v metrech.
Matematika mi nikdy nešla, takže pro všechny, kteří to mají podobně, si dovolím konkrétní výpočet pro 2,5 dioptrie: 1:2,5 = 0,4 metru (40 cm). U 4 dioptrií je to 1:4 = 0,25 metru (tedy 25 cm), u 5 dioptrií jsem na 20 cm. A vše, co je dále, je rozmazané.
ZÁDRHEL PO 45. ROCE???
Dokud jsme mladí (tedy stále), tak to vůbec neřešíme. Máme v očích čočky nebo na nose brýle a bez problémů přes ně vidíme na čtení, počítač, na mobil, na cokoliv chceme. Zádrhel nastává po 45. roce, kdy schopnost naší nitrooční čočky takhle pěkně zoomovat je již omezená a začneme si všímat, že na drobný text je lepší, když si brýle sundáme (což s čočkami pochopitelně tak snadno nejde). Začínáme tedy využívat tu naši bystrozrakost na krátko.
No jo, ale v praxi to znamená, že buďto je třeba začít nosit slabší brýle nebo čočky (tzn. zhoršit si vidění na dálku) anebo ještě před završením padesátky se stáváme mistry v žonglování s brýlemi. A podle toho, jak moc jsme krátkozrací, si budeme dávat monitor počítače třeba 30 cm od očí a každé zazvonění mobilu bude znamenat závod mezi sundáváním brýlí a mačkáním zeleného tlačítka „přijmout hovor“, to pro případ, že by náhodou volal někdo, s kým nechceme mluvit.
Samozřejmě, že tohle neplatí pro někoho, kdo má 1 dioptrii a jeho ostrý bod je v 1 metru.
Takže ano, pravdou je, že krátkozrakost má ve vyšším věku své výhody, nicméně čím větší krátkozrakost to je, tím více jsou sporné. Neboť nejen, že stále nevidíte na dálku se vším omezením, které k tomu patří, ale i možnosti, kterak tu krátkozrakost využít na blízko či počítač mají své jasné limity a omezení.
Navíc každý z nás jsme originál a máme různé životní styly, různě trávíme svůj čas. A tak nás naše vada může velmi odlišně (ne)omezovat.
CHCETE O SOBĚ ROZHODOVAT SAMI?
A toto je zcela zásadní – nikdo by neměl rozhodovat za Vás, jestli je pro Vás dobré jezdit na kole v čočkách a vzít si přes ně brýle na čtení, když se chcete podívat do mapy nebo naopak vidět skvěle za jízdy bez brýlí do mapy, ale nevidět nic z krajiny, kterou brázdíte a doufat, že nepřehlédnete auto v zatáčce.
Laserové operace Vám mohou pomoci tyto problémy výrazně zmenšit a dopřát nezávislost na brýlích při 80% Vašich činností. A to tak, že vhodně a Vám na míru využijí systému laserové monovision. Vše závisí primárně na velikosti Vaší vady, Vašem životním stylu a potřebách.
A určitě je možné, že máte-li krátkozrakost mínus 1,0-1,5 dioptrie a brýle příliš nepoužíváte, tak může být lepší si takovou vadu nechat. Je to, jako když byste měli brýle na čtení +1,0-1,5 dioptrii, a to se může hodit a vystačit na mnoho činností. Ale opět to není univerzální pravda a řešení pro všechny – znám například golfisty či tenisové nadšence, pro které byla 1 dioptrie handicapem, a tak jim laserová korekce pouze jednoho oka vyřešila velkou část problémů, aniž by je připravila o všechny výhody takové krátkozrakosti na blízko.
PŘECI JEN NA LASER NĚKDO STARÝ BÝT MŮŽE
Jediným důvodem, že je člověk na laserovou operaci příliš starý je reálné stáří tkání Vašeho oka, konkrétně Vaší nitrooční čočky.
Pokud třeba v 60 letech vykazuje již známky počínajícího šedého zákalu, nemá pak význam dělat na pár let laserovou operaci, když budete muset v dohledné době jít na výměnu čočky. A pak si můžete vybrat některou z moderních multifokálních nitroočních čoček, díky kterým je možné se zbavit brýlí jak na dálku, tak na blízko.
A současně dnes není žádnou komplikací, že jste historicky podstoupili laserovou korekci dioptrií a máte před sebou operaci šedého zákalu. Moderní systémy pro výpočet nitroočních čoček a jejich čím dál dokonalejší optické možnosti umožňují i lidem po laseru využít možností multifokálních nitroočních čoček.
Takže jak zpívá Alphaville v roce 1984 …..FORÉÉÉVER YOUNG…. 🙂
